Společnost naší doby
Miloslav Petrusek a Jan Balon

Cena: 100 Kč
Koupit ve formátu EPUB Koupit ve formátu PDF

Společnost naší doby

Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Obsah knihy

Úvodní poznámka: Co je to „diagnóza doby“?Část I. Vize lidského světaDiagnóza doby v časech modernityTak proč nedovedeme předvídat budoucnost?O nepoučitelnosti z dějin a náš „fragmentarizovaný svět“Předběžná poučení a širší souvislosti: rozčilení není programČást II. Spory o charakter naší společnostiCesty k naší době: od tradiční k pozdně moderní společnostiRok padesátý šestý: společnost služeb proti „služebné společnosti“ a dva historické časyAntikomunistický (1960) a antikapitalistický (2003) manifestPohled na naši společnost z ptačí perspektivy: dvě pravidla blahobytu a princip ambivalence a bezprecedentnostiNasycenost ideologiemi a základní rysy „postindustriální společnosti“Námitky a alternativy k teorii „postindustriální společnosti“Část III. Požitky a problémy společnosti naší dobyMeritokracie – ideál a „balík problémů“Meritokracie – „liberální škola“ a reformování školství v pozdní doběSpor o povahu vysokoškolského vzdělání jako spor o naši budoucnostRole náhody a „nový konzumerismus“Demokracie, tržní ekonomika a kapitalismusLegitimita kapitalismuPovaha a rozpornost hyperkonzumní společnostiProměny práce: na cestách k postfordismuVydělávání peněz jako pokojná vášeňKam zmizely třídy a třídní boj?Akcionáři a dlužníci, vlastníci a manažeři, „noví bohatí“Staré a nové střední třídyNová role intelektuálů: od zákonodárců k vykladačůmČást IV. Společnost karnevalové kultury?Média a celebrity: od hrdinů k hvězdičkámŽivotní styl jako „povinnost“ a proměna kultury individualismuSpolečenství Já, a. s., a „strategie nesmrtelnosti“Postmodernismus a svět karnevalové kultury„Vysoká“ a „nízká“ kultura: proměny vkusu v masové společnostiČást V. Proměny vztahů mezi lidmiVztahy mezi lidmi jako směna a jako divadloJe přátelství ještě „pojivem společnosti“?Důvěra jako nové velké téma veřejného a politického diskursuAdiaforizace a společnost „kultury důvěry“Pozdně moderní společnost, „ruka Páně“, důvěra a pocity bezpečíPolitický skandál a role veřejnosti v demokratické společnostiZávěrem: nepředvídejme, a hlavně ne budoucnostZákladní použitá literatura k tématu

Ukázka

Část I. Vize lidského světa Diagnóza doby v časech modernity Lze ovšem s plnou odpovědností říci, že žádná dlouhodobá předpověď vývoje společnosti (ne-li dokonce lidstva) se nikdy nesplnila. A přitom by lidé neobyčejně rádi poodhrnuli závěs, který dělí naši současnost od naší budoucnosti – a to nejen proto, že jsou od přírody zvědaví. Kdybychom totiž znali budoucnost, po níž půjdou cesty naší společnosti, mohli bychom si nejen účinněji a bezpečněji zařídit naši vlastní budoucnost, ale především bychom se dokázali vyhnout bludným stezkám a zejména svodům rozmanitých sociálních mytologií a ideologií.Pokusy nahlédnout do budoucnosti měly obvykle tři základní podoby: podobu katastrofické vize obvykle „konce civilizace“, podobu optimistického slibu „ráje na zemi“, pro jehož dosažení není žádná obě marná, a konečně podobu racionální, klidné a věcné rezignace na možnost dlouhodobé předpovědi budoucích věcí lidských a spokojené uvažování o tom, o čem se v podstatě seriózně uvažovat dá.Na sklonku 19. století se objevila knížka, která měla mimořádný úspěch, s příznačným názvem Degenerace, a která „diagnostikovala“ konec 19. století jako století úpadku: jestliže se „kultivované vrstvy“ nezbaví zátěže všeho toho degenerovaného umění, odporné a odpudivé literatury (jakou psali Ibsen, Zola, ale i moralista Tolstoj), nemravných tiskovin, zcestné filosofie a skeptické vědy, mravního relativismu a útěku od mravních závazků, není cesty zpět. Dojde k „zániku západu“, píše autor. Ten smutný konec evropské civilizaci předpověděl tehdy (1894) židovský filosof Max Nordau a do důsledků je dovedl německý sociální filosof Oswald Spengler v proslulé knize Zánik Západu z roku 1918. Lidské dějiny si však se svými herci dovedou ošklivě zahrávat – ideu „zvrhlého umění“ (impresionismu, expresionismu, kubismu atd.) přejal od židovského autora Nordaua antisemita Hitler a uspořádal proslulou výstavu „entatrtete Kunst“, kterou, jak je doloženo, vidělo nejvíce lidí na světě.

Ukázka 2

Část IV. Společnost karnevalové kultury? Média a celebrity: od hrdinů k hvězdičkám  Skutečným vítězem 20. století je technika. Bezbožný, tedy světský prostředek se stal ‚božským cílem‘. Neboli výlučnou transcendencí (jíž překračujeme sami sebe); zbavil člověka jeho podstaty. Přemohl ho tak chytře, že ho navíc obdaroval iluzí, aby si navzdory svému postavení otroka myslel, že je vítězem a pánem. Vroucnost, s níž na přelomu století evropská civilizace, která se stále ještě pokládá za křesťanskou, velebí techniku a dovoluje, aby se prostředek stal cílem a převálcoval svého uživatele, lze přirovnat jedině k vroucnosti, s níž kdysi uctívala boha. Náš svět má božské atributy dokonalosti, ale je pro něj charakteristické, že v něm stále výrazněji chybí právě Bůh.   László F. Földényi, Goyův pes, 2007 (slovensky 2007)  Je to přehnané a nadnesené? V každém případě poprvé v dějinách technické prostředky, tzv. média, utváří model hrdiny, přesněji model osobnosti, která má být napodobována a následována, vytváří „vzorec“, který láká tím, že nabízí na jedné straně laciné a nenáročné rozptýlení a na druhé straně model chování, který nabádá k nápodobě, ačkoliv je většinou reálně nedostupný. Onen model reprezentují dnes tzv. celebrity – ale kde se vlastně vzaly?Nesčíslněkrát byl citován výrok (připsaný Galileovi) z divadelní hry Bertolda Brechta – Šťastná doba, která nepotřebuje hrdiny. Smysl toho výroku je ale přesně opačný, než mu připisuje naše unavená, zlenivělá a mediálně otupělá doba. Brecht přece chce říci, že je třeba si přát společnost, v níž nebude třeba bojovat (a obětovat se) za žádné velké hodnoty, s nasazením života či alespoň osobního štěstí prosazovat nové objevy a pravdy, riskovat život za duchovní statky dosud nepoznané, protože taková společnost již bude „vybojována“: buď totiž budeme základní hodnoty společně sdílet, nebo se budeme alespoň navzájem tolerovat. V tom je smysl brechtovské společnosti, která nebude potřebovat hrdiny. Bude-li jednou tady a nebude-li již třeba hrdinů, bude třeba odpovědných lidí, kteří by bděli, aby návrat k temnu a duchovní nevědomosti nebyl možný nebo alespoň snadný. Kdykoliv společnost na tuto stránku věci, že sice není třeba hrdinů antického typu, ale že je třeba strážců, zapomněla, tvrdě na to doplatila. V tom jsou dějiny naprosto nesmiřitelné.

Ukázka 3

Závěrem: nepředvídejme, a hlavně ne budoucnost Ačkoliv lidé od nepaměti chtěli „vidět do budoucnosti“ a volili k tomu své době přiměřené představy, nakonec přece jen do značné míry platilo to, co napsal automobilový král Henry Ford:   O budoucnosti nikdo nemůže nic povědět. Tím se nemusíme trápit, protože budoucnost se o sebe postarala vždycky sama, a to většinou navzdory našemu dobře míněnému úsilí ji ovlivnit.   Henry Ford, Dnes a zítra, 1933  Ta myšlenka je sugestivní a zdánlivě nesporná, ostatně sami jsme vyslovili pochybnosti o možnostech „vědeckého předvídání“. Nicméně lidský duch se tak snadno nevzdává.V roce 1945 zformuloval Ossip K. Flechtheim ideu, jíž dal nový název – „futurologie“ (z lat. futurum – budoucnost). Podle ní by se Spojené státy americké měly ve vlastním zájmu začít vědecky zajímat o „budoucnost člověka a kultury“, protože lidská neochota nahlédnout hlouběji do možné budoucnosti je stejně stará jako většinou skrývané úsilí poodhrnout závěs toho, co na nás čeká. Flechtheim konstatoval, že když s touto ideou poprvé přišel, setkal se s pramalým porozuměním. Jeho „nápad“ naopak příznivě přijali Aldous Huxley (autor slavné antiutopie Konec civilizace), Max Lerner (autor pozoruhodné „analýzy americké politické kultury“), Thomas Mann (autor předvídavého románu Doktor Faustus), Lewis Mumford (významný badatel v oblasti sociologie a dějin techniky) a Pitirim Sorokin (autor velkolepé, by nikoliv nesporné Sociální a kulturní dynamiky). Netrvalo však ani patnáct let a „futurologie“ se stala módním oborem, předvídalo se vše možné a všude možně. V polovině 20. století se předvídalo, co všechno nás čeká v roce 2000 – a když dnes prohlížíme tyto zaprášené, leč cenné knihy, zjiš ujeme s údivem, jak se v některých věcech futurologové dokázali „trefit do černého“ a v jiných zůstali naivně ve svém desetiletí.

Kniha Společnost naší doby

NakladatelstvíNakladatelství Academia
AutorMiloslav Petrusek a Jan Balon
Rok vydání2013
ISBN58761689413184913198411651984941148416519849
urn:uuid:61e791b3-5c85-4655-b914-e1ebb9841064
Jazykčeština

Kontaktní formulář

Zeptejte se, Vás zajímají další informace o nabízeném knize. Položky zvýrazněné tučně je třeba vyplnit. Děkujeme.

Jméno:
E-mail:
Předmět:
Dotaz:


Další knihy, které by Vás mohly zaujmout…

Nerovné šance na vzdělání

Nerovné šance na vzdělání

Matějů Petr, Straková Jana

Monografie se zabývá problematikou nerovností v šancích na dosažení vyššího vzdělání. Dětem vzdělanějších a sociálně lépe situovaných rodičů se systematicky ...

Cena 95 Kč

Filosofie peněz

Filosofie peněz

Simmel Georg

Ke znovuobvjevení díla německého filosofa, sociologa a teoretika kultury Georga Simmela (1858–1918) došlo ve druhé polovině 20. století díky proudům postmode...

Cena 300 Kč

Západ v mlze

Západ v mlze

Stanislav Komárek

Sbírka autorových sloupků z let 2009–2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finančn...

Cena 250 Kč

Společenské proměny v čase socialistického experimentu

Společenské proměny v čase socialistického experimentu

Kalinová Lenka

Studie rozšiřuje pohled na zkoumané období o podrobnější anatomii fungování společnosti z hlediska vztahu mezi mocí a občany. Přes všechny formy mobilizace s...

Cena 145 Kč