DIALOG MYŠLENKOVÝCH PROUDŮ STŘEDOVĚKÉHO JUDAISMUMEZI INTEGRACÍ A IZOLACÍ
Jiřina Šedinová a kol.

Cena: 390 Kč
Koupit ve formátu EPUB

DIALOG MYŠLENKOVÝCH PROUDŮ STŘEDOVĚKÉHO JUDAISMUMEZI INTEGRACÍ A IZOLACÍ

edice JUDAICA
Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace“ a zároveň „integrace“ – vystihují v kostce základní situaci Židů rozptýlených v diaspoře. Autoři přitom vycházejí z přesvědčení, že „dějiny Židů v diaspoře vyžadují studium ne izolované, nýbrž nedílně související s obecnou historií“ (jak píše Jiřina Šedinová v úvodu). Jednotlivé kapitoly podávají výklad o právním postavení Židů pod vládou křesťanství a islámu, sledují hlavní proudy aškenázského myšlení ve vrcholném středověku a v období tzv. „pražské židovské renesance“, věnují se orientálnímu světu sefardských Židů před jejich vyhnáním z Iberského poloostrova a po něm. Cílem autorů, představitelů nastupující generace českých judaistů spjatých s Filozofickou fakultou UK, bylo vytvořit barvitý obraz dějin židovské společnosti a jejího střetávání s většinovou kulturou, přínosný pro odbornou veřejnost a zároveň přístupný i širšímu okruhu čtenářů.

Obsah knihy

I. Právní postavení Židů ve středověké Evropě
Markéta Pnina RubešováI.1. Klíčové pojmy a koncepty I.2 Židé v Římské říši a Byzanci I.3 Latinský západ v době římskokatolického monopoluI.3.1 „Barbarské“ státyI.3.2 Franská říšeI.4 Židé ve feudální EvropěI.4.1 Církev mezi lety 1000 a 1300I.4.2 Stát a právoI.4.3 Středověké městoExkurz I: Židé jako „služebníci královské komory“Exkurz II: Židé v landfríduI.4.4 Marginalizace židovského obyvatelstvaI.5 ZávěrII. Právní postavení Židů v islámských zemích ve středověku
Daniel BoušekII.1 Ahl al-dhimma – „chráněné obyvatelstvo“II.1.1 Právní autonomieII.1.2 DědictvíII.1.3 Vlastnění otrokůII.1.4 KonverzeII.1.5 Právo odplaty a výkupné za zabitíII.2 ʽUmarova smlouvaII.3 Sakrální stavbyII.4 Ġijār – symboly odlišení a poníženíII.4.1 LázněII.4.2 Jízda na zvířatechII.5 Veřejné vystavování náboženstvíII.6 Ǧizja – daň z hlavyII.7 Nemuslimové v administrativěII.8 Segregace ŽidůII.9 Modloslužebníci jsou věru nečistota. Židé a šīʽitské zákonodárstvíII.10 Závěr: Taḥat ʾEdom we-lo taḥat Jišmaʽʾel versus ʾejn po galut. Pojem galutu ve vztahu k islámským zemímIII. Básník a filosof Šelomo ibn Gabirol
Dita RukriglováIII.1 Historické okolnosti a životopisná dataIII.2 Básník moderní tradiceIII.2.1 Náboženská a světská poezieIII.2.2 Etické spisyIII.2.3 Filosofický traktát Pramen života (Fons vitae)III.3 Je Ibn Gabirol mužem několika tváří?III.4 Literární dílo mezi izolací a integracíExkurz III: K projevům kulturního sblížení. O přejímání vnějších forem v hebrejské krásné literatuře a výtvarném/užitém uměníJiřina ŠedinováZe sefardské poezie(Vybrala a přeložila Jiřina Šedinová)Šmuʾel ha-Nagid ibn Naġrīla (993–1056)
Z ohlasů na knihu KazatelPijácké písněŠelomo ibn Gabirol (1021–1055)
TocheḤa (modlitba k pokání)Ofan (hymnus ke čtení o tvoření světa)Z milostných básníMoše ibn ʽEzra (1055–1135)
SelIḤaZ malých básníJablkoBásně o vínuImmanuel ha-Romi (asi 1261–1328)
Prolog k makámě „Dědictví“IV. Hlavní proudy středověkého (pre)aškenázského myšlení a tzv. pražská komentátorská škola. Hledání identity v podmínkách izolace a integrace
Lenka UličnáIV.1 Židovská komunita v 10.–13. stoletíIV.2 Izolované židovské obce na periferii diasporyIV.2.1 PorýníIV.2.2 Champagneské centrumIV.2.2.1 Raši (1040–1105)IV.2.2.2 TosafistéIV.2.2.3 Tosafistické akademieIV.2.2.4 Tosafistická metoda a předmět studiaIV.2.3 Další myšlenkové proudy ve středověké aškenázské oblasti IV.2.3.1 Pašṭanim IV.2.3.2 Ḥasidej ʾAškenazIV.3 Tzv. pražská komentátorská školaIV.3.1 Kenaʽan čili Země českéIV.3.2 Židovští učenci v PrazeIV.3.3 ʾAvraham ben ʽAzriʾelIV.3.4. Jiṣḥaq ben MošeIV.4 Samostatná česká škola?IV.4.1 Tzv. židovské jazykyExkurz IV: LeʽazimIV.4.2 Glosy v lešon kenaʽanIV.4.3 Glosy jako doklady židovských jazyků?IV.5 ZávěrExkurz V: Staročeské glosy ve spisech ʽArugat ha-bośem, ʾOr zaruaʽ a v norimberském MaḥzoruV. Širší kontext pražské židovské renesance
Pavel SládekV.1 Šulḥan ʽaruch. Praha, Krakov a LublinV.1.1 Jehuda Loew ben BeṣalʾelV.1.2 Šelomo ben Jeḥiʾel LuriaV.1.3 Mordechaj ben ʾAvraham JaffeExkurz VI: Historie tisku Jaffeho LevušimV.1.4 Moše IsserlesV.1.5 Kodifikace halachy a proměny aškenázského rabinátuV.2 Metahalachické disciplínyV.2.1 Spor o studium „řecké moudrosti“V.2.2 Vítězství mystikyV.2.3 Reforma osnov rabínského učebního plánuV.2.4 Humanismus v AškenázuExkurz VII: Qaro, Isserles a Loew o nežidovském víněV.3 Postskriptum namísto závěru. Budoucnost jedné iluze aneb Znovu mezi izolací a integracíV.3.1 Natan (Nata) Hannover: O životě v Polsku před Chmelnického pogromyV.3.2 SOlomon Maimon: O dětství ve východní EvropěVI. Sefardové v Amsterdamu aneb Holandský Jeruzalém
Pavel ČechVI.1 Židé v západní Evropě 16. stoletíVI.2 „Marrano je katolík bez víry a Žid bez znalosti.“ Conversos na Iberském poloostrověVI.3 „Opravdu, zde je lid a město Boží.“ Amsterdam a sefardští přistěhovalciVI.4 Přístavní ŽidéVI.5 „Bůh s námi naložil lépe než s ostatními Židy diaspory.“ Mýty o počátkuVI.6 Species Hollandia Judaica.Konstituování komunityVI.7 Fugi fugi dessa Babilonia! Judaizace conversosVI.8 Vztah k AškenázůmExkurz VIII: RembrandtVI.9 Cirkulace idejíVI.10 Rabinizace conversosVI.11 Šabataj ṢeviExkurz IX: Spinozova exkomunikaceVI.12 Závěr1. Primární literatura2. sekundární literaturaPoznámka k vyobrazením© Daniel Boušek, Pavel Čech, Hillel J. Kieval, Markéta Pnina Rubešová, 
Dita Rukriglová, Pavel Sládek, Jiřina Šedinová, Lenka Uličná, 2011

Ukázka

II.4 Ġijār – symboly odlišení a poníženíSoučást ʽUmarovy smlouvy tvoří řada ustanovení majících za cíl symbolizovat nadřazenost islámu nad ostatními náboženstvími. Al-Ğawzīja na počátku kapitoly o ġijāru (odlišující znamení) uvádí, že cílem ustanovení o odlišujících znameních je ponížení a deklasování (ṣaġār wa dhull) dhimmījů kvůli jejich odmítnutí Prorokova zákona stejně jako potřeba oděvem je odlišit od muslimů.258 Dhimmījové se v ʽUmarově smlouvě mimo jiné zavázali, že budou na znamení úcty ve shromážděních při příchodu a usednutí muslimů vstávat; nebudou nosit zbraně a jezdit na sedlech; nebudou stavět domy převyšující domy muslimů; nebudou si dávat jména počínající na abū nebo umm, tzv. kunja;259 nebudou si na pečetidla rýt arabské nápisy; nebudou hovořit arabsky (doslova: jejich jazykem)260 a nebudou se učit Koránu. O zákazu studia Koránu se nejstarší muslimská právní literatura nezmiňuje a objevuje se jen ve starších verzích ʽUmarovy smlouvy, ale již roku 850 chalífa al-Mutawakkil zakázal dhimmījům (a především křesťanům) posílat jejich děti do školy Koránu (kuttāb) a najímat jim muslimské učitele.261 Prorok měl podle tradice dokonce muslimům zakázat brát s sebou Korán mimo území islámu v obavě, aby se ho nepřátelé islámu, tj. nemuslimové, nezmocnili.262 Nebezpečí, jemuž se dhimmī vystavoval tím, že studoval nebo opisoval Korán, ilustruje příběh Abū al-Munağğy, egyptského židovského bankéře a administrátora východní Delty v první polovině 12. století, který proto, aby se zbavil útrap věznění jistou smrtí, vlastnoručně opsal Korán a poslal jej na trh s přípisem: „Psáno Abū al-Munağğou, Židem.“263 I přes toto nebezpečí o neúčinnosti zákazu svědčí nejen četnost citací z Koránu a muslimské tradice v dílech velkého množství židovských učenců včetně Saʽadji gaʾona, Mošeho ibn ʽEzry, Netanʾela al-Fajjūmīho a Maimonida, ale i jeho přepisy do hebrejského písma pro potřeby Židů.264

Ukázka 2

IV.2.2 Champagneské centrumIV.2.2.1 Raši (1040–1105)Francie byla první křížovou výpravou postižena výrazně méně než německé oblasti; to přispělo k přesunu centra (pre)aškenázské vzdělanosti do oblasti Champagne a vzniku severofrancouzské exegetické školy, u jejíhož zrodu stál Raši, jedna z nejvlivnějších postav evropského židovského středověku. Rabi Šelomo Jiṣḥaqi, akronymem Raši, nebo též rabi Šelomo ha-Ṣarfati či pouze rabi Šelomo jakožto nejznámější nositel tohoto jména, studoval ve druhé polovině 11. stol. na akademiích v Mohuči a ve Wormsu a kolem roku 1070 založil ve svém rodišti Troyes akademii; ta stojí na počátku tzv. tosafistického období. Spolu s akademií v Ramerupt patří troyeská akademie k nejvýznamnějším centrům židovského vzdělávání v první polovině 12. století.570Rašiho komentář k Pentateuchu byl první hebrejskou tištěnou knihou (1475); s jeho komentářem se setkáváme dodnes v mnoha vydáních hebrejské Bible. Rašiho vliv na židovské myšlení je nesrovnatelný s vlivem jakékoli jiné postavy středověkého judaismu – jeho texty nejsou četbou výhradně pro elity, osvětlují totiž obtížná místa velmi srozumitelným a přístupným jazykem. Možná ještě významnější je Rašiho talmudický komentář. Raši svým komentářem k Talmudu poskytl všem, kdo chtěli tento obtížný text studovat, velmi účinnou pomůcku, základní návod k jeho komplexnímu pochopení. Pro vývoj talmudického studia má zásadní význam nejen text samotný, ale i generace Rašiho žáků, kteří komentář svého učitele v dalších desetiletích plodně rozvíjeli.

Ukázka 3

Exkurz VI: Historie tisku Jaffeho LevušimCelou otázku vztahu Qarova a Jaffeho kodexu lze postulovat také jinak: Jaffeho implicitní polemika proti Šulḥan ʽaruchu se objevuje s poměrně velkým časovým odstupem, jenž byl způsoben výše popsanými peripetiemi vzniku spisu. Můžeme se tedy naopak ptát po důvodech jeho relativně významného dopadu, jakkoli byl časově omezený. Jaké byly okolnosti nejstarších vydání Jaffeho spisů?První část Jaffeho kodexu (Levuš ha-tchelet we-ha-ḥur) vyšla v Lublinu roku 1589/1590, a jak se dozvídáme z kolofonu, Jaffe sám dohlížel na tisk.763 Lublin byl jedním z míst, kde u příležitosti významných trhů (jerid Lublin) docházelo k setkáním Rady zemí a Jaffe zde před návratem do Prahy sídlil. Lublinskou hebrejskou tiskárnu můžeme považovat za odnož nejstarší hebrejské tiskárny pražské. Založili ji totiž kolem roku 1547 Jiṣḥaq ben Ḥajim a Josef ben (Jaʽaqov) Jaqar, z nichž první byl synem a druhý zetěm Ḥajima ben Davida Šaḥora, jehož otec, David Šaḥor, stál roku 1512 u zrodu nejstarší pražské hebrejské tiskárny. Ḥajim ben David Šaḥor se na založení tiskárny sám aktivně podílel.764 Roku 1572 se navíc lublinská tiskárna dostala do vlastnictví členů klanu Jaffe, tedy Mordechajových příbuzných.765

Kniha DIALOG MYŠLENKOVÝCH PROUDŮ STŘEDOVĚKÉHO JUDAISMUMEZI INTEGRACÍ A IZOLACÍ

NakladatelstvíAcademia
AutorJiřina Šedinová a kol.
Rok vydání2011
ISBN9788020020017
urn:uuid:f7221ecd-5326-4841-9cbc-5c16f6d33ec7
Jazykar-

Kontaktní formulář

Zeptejte se, Vás zajímají další informace o nabízeném knize. Položky zvýrazněné tučně je třeba vyplnit. Děkujeme.

Jméno:
E-mail:
Předmět:
Dotaz:


Další knihy, které by Vás mohly zaujmout…

Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu

Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu

Jiřina Šedinová a kol.

edice JUDAICA
Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace...

Cena 390 Kč

Devětaosmdesátý

Devětaosmdesátý

Petr Pithart

Sebrané spisy Petra Pitharta. Autor vysvětluje cíle sametové revoluce roku 1989, jako byla otevřená společnost, pluralistické poměry, svobodná soutěž politi...

Cena 150 Kč