Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu
Jiřina Šedinová a kol.

Cena: 390 Kč
Koupit ve formátu EPUB

Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu

edice JUDAICA
Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace“ a zároveň „integrace“ – vystihují v kostce základní situaci Židů rozptýlených v diaspoře. Autoři přitom vycházejí z přesvědčení, že „dějiny Židů v diaspoře vyžadují studium ne izolované, nýbrž nedílně související s obecnou historií“ (jak píše Jiřina Šedinová v úvodu). Jednotlivé kapitoly podávají výklad o právním postavení Židů pod vládou křesťanství a islámu, sledují hlavní proudy aškenázského myšlení ve vrcholném středověku a v období tzv. „pražské židovské renesance“, věnují se orientálnímu světu sefardských Židů před jejich vyhnáním z Iberského poloostrova a po něm. Cílem autorů, představitelů nastupující generace českých judaistů spjatých s Filozofickou fakultou UK, bylo vytvořit barvitý obraz dějin židovské společnosti a jejího střetávání s většinovou kulturou, přínosný pro odbornou veřejnost a zároveň přístupný i širšímu okruhu čtenářů.

Obsah knihy

I. Právní postavení Židů ve středověké Evropě
Markéta Pnina RubešováI.1. Klíčové pojmy a koncepty I.2 Židé v Římské říši a Byzanci I.3 Latinský západ v době římskokatolického monopoluI.3.1 „Barbarské“ státyI.3.2 Franská říšeI.4 Židé ve feudální EvropěI.4.1 Církev mezi lety 1000 a 1300I.4.2 Stát a právoI.4.3 Středověké městoExkurz I: Židé jako „služebníci královské komory“Exkurz II: Židé v landfríduI.4.4 Marginalizace židovského obyvatelstvaI.5 ZávěrII. Právní postavení Židů v islámských zemích ve středověku
Daniel BoušekII.1 Ahl al-dhimma – „chráněné obyvatelstvo“II.1.1 Právní autonomieII.1.2 DědictvíII.1.3 Vlastnění otrokůII.1.4 KonverzeII.1.5 Právo odplaty a výkupné za zabitíII.2 ʽUmarova smlouvaII.3 Sakrální stavbyII.4 Ġijār – symboly odlišení a poníženíII.4.1 LázněII.4.2 Jízda na zvířatechII.5 Veřejné vystavování náboženstvíII.6 Ǧizja – daň z hlavyII.7 Nemuslimové v administrativěII.8 Segregace ŽidůII.9 Modloslužebníci jsou věru nečistota. Židé a šīʽitské zákonodárstvíII.10 Závěr: Taḥat ʾEdom we-lo taḥat Jišmaʽʾel versus ʾejn po galut. Pojem galutu ve vztahu k islámským zemímIII. Básník a filosof Šelomo ibn Gabirol
Dita RukriglováIII.1 Historické okolnosti a životopisná dataIII.2 Básník moderní tradiceIII.2.1 Náboženská a světská poezieIII.2.2 Etické spisyIII.2.3 Filosofický traktát Pramen života (Fons vitae)III.3 Je Ibn Gabirol mužem několika tváří?III.4 Literární dílo mezi izolací a integracíExkurz III: K projevům kulturního sblížení. O přejímání vnějších forem v hebrejské krásné literatuře a výtvarném/užitém uměníJiřina ŠedinováZe sefardské poezie(Vybrala a přeložila Jiřina Šedinová)Šmuʾel ha-Nagid ibn Naġrīla (993–1056)
Z ohlasů na knihu KazatelPijácké písněŠelomo ibn Gabirol (1021–1055)
TocheḤa (modlitba k pokání)Ofan (hymnus ke čtení o tvoření světa)Z milostných básníMoše ibn ʽEzra (1055–1135)
SelIḤaZ malých básníJablkoBásně o vínuImmanuel ha-Romi (asi 1261–1328)
Prolog k makámě „Dědictví“IV. Hlavní proudy středověkého (pre)aškenázského myšlení a tzv. pražská komentátorská škola. Hledání identity v podmínkách izolace a integrace
Lenka UličnáIV.1 Židovská komunita v 10.–13. stoletíIV.2 Izolované židovské obce na periferii diasporyIV.2.1 PorýníIV.2.2 Champagneské centrumIV.2.2.1 Raši (1040–1105)IV.2.2.2 TosafistéIV.2.2.3 Tosafistické akademieIV.2.2.4 Tosafistická metoda a předmět studiaIV.2.3 Další myšlenkové proudy ve středověké aškenázské oblasti IV.2.3.1 Pašṭanim IV.2.3.2 Ḥasidej ʾAškenazIV.3 Tzv. pražská komentátorská školaIV.3.1 Kenaʽan čili Země českéIV.3.2 Židovští učenci v PrazeIV.3.3 ʾAvraham ben ʽAzriʾelIV.3.4. Jiṣḥaq ben MošeIV.4 Samostatná česká škola?IV.4.1 Tzv. židovské jazykyExkurz IV: LeʽazimIV.4.2 Glosy v lešon kenaʽanIV.4.3 Glosy jako doklady židovských jazyků?IV.5 ZávěrExkurz V: Staročeské glosy ve spisech ʽArugat ha-bośem, ʾOr zaruaʽ a v norimberském MaḥzoruV. Širší kontext pražské židovské renesance
Pavel SládekV.1 Šulḥan ʽaruch. Praha, Krakov a LublinV.1.1 Jehuda Loew ben BeṣalʾelV.1.2 Šelomo ben Jeḥiʾel LuriaV.1.3 Mordechaj ben ʾAvraham JaffeExkurz VI: Historie tisku Jaffeho LevušimV.1.4 Moše IsserlesV.1.5 Kodifikace halachy a proměny aškenázského rabinátuV.2 Metahalachické disciplínyV.2.1 Spor o studium „řecké moudrosti“V.2.2 Vítězství mystikyV.2.3 Reforma osnov rabínského učebního plánuV.2.4 Humanismus v AškenázuExkurz VII: Qaro, Isserles a Loew o nežidovském víněV.3 Postskriptum namísto závěru. Budoucnost jedné iluze aneb Znovu mezi izolací a integracíV.3.1 Natan (Nata) Hannover: O životě v Polsku před Chmelnického pogromyV.3.2 SOlomon Maimon: O dětství ve východní EvropěVI. Sefardové v Amsterdamu aneb Holandský Jeruzalém
Pavel ČechVI.1 Židé v západní Evropě 16. stoletíVI.2 „Marrano je katolík bez víry a Žid bez znalosti.“ Conversos na Iberském poloostrověVI.3 „Opravdu, zde je lid a město Boží.“ Amsterdam a sefardští přistěhovalciVI.4 Přístavní ŽidéVI.5 „Bůh s námi naložil lépe než s ostatními Židy diaspory.“ Mýty o počátkuVI.6 Species Hollandia Judaica.Konstituování komunityVI.7 Fugi fugi dessa Babilonia! Judaizace conversosVI.8 Vztah k AškenázůmExkurz VIII: RembrandtVI.9 Cirkulace idejíVI.10 Rabinizace conversosVI.11 Šabataj ṢeviExkurz IX: Spinozova exkomunikaceVI.12 Závěr1. Primární literatura2. sekundární literaturaPoznámka k vyobrazením© Daniel Boušek, Pavel Čech, Hillel J. Kieval, Markéta Pnina Rubešová, 
Dita Rukriglová, Pavel Sládek, Jiřina Šedinová, Lenka Uličná, 2011

Ukázka

I.3 Latinský západ v době římskokatolického monopoluZápadní křesťanská církev vybudovala pevnou organizační síť ještě před konečným zánikem západořímské říše v roce 476. Dochovala se korespondence papežů s místními biskupy, z níž můžeme usuzovat na demografické aspekty židovských komunit v západní Evropě. Pro nás nejzajímavější jsou listy a buly papeže Řehoře I. z devadesátých let 6. století, které obsahují instrukce a právní rozhodnutí. Řehořova činnost vtiskla papežské politice vůči Židům augustinskou pečeť zdrženlivosti a umírněnosti. Biskupové však ve svých diecézích přistupovali k otázce tolerance Židů iniciativně a svérázně. Z dopisů Řeho­ře I. se například dozvídáme, že synagogy byly zabírány pro úče­ly místní církve28 a že v některých lokalitách byla zaváděna poli­tika nucených křtů.29 Řehoř I. zaujal k vynuceným křtům odmítavé stanovisko a snažil se usměrňovat někdy až příliš aktivní misio­nářskou činnost reprezentantů církve v jednotlivých diecézích. Případy zkonfiskovaných synagog a násilných křtů nemusíme nutně chápat jako protizákonné excesy místního kléru. V této době kanonické právo jako soubor platných zákonů ještě neexistovalo. Papežská napomenutí a buly byly součástí dialogu mezi Římem a diecézemi a procesu postupného formování pravidel. Bolestným momentem v očích církve bylo držení otroků Židy a obchod s nimi. Obchod s otroky ve Středozemí kvetl a Židé se jej aktivně účastnili, i když nebyli v tomto prosperujícím odvětví zdaleka jedinými agenty. Již v byzantské legislativě byly učiněny pokusy omezit počet otroků v židovském vlastnictví, a to především kvůli jejich častým přestupům na židovství. Navíc v teologické rovině nebyl podřízený stav křesťanského otroka ve vztahu k židovskému pánovi pro církev přípustný. V několika bulách a listech se proto Řehoř I. věnoval právě tomuto tématu. Biskup v Luni je nabádán, aby vyžadoval plnění zákazu držení křesťanských otroků Židy. Výjimkou jsou křesťané pracující na židovských polích, kteří ale smějí být zaměstnáváni pouze jako kolóni.30 Pokud projeví pohanský otrok zájem o přestup na křesťanství, musí být propuštěn.31 Potenciální konvertité měli být motivováni nabídkou daňových úlev a konvertitům vůbec se mělo dostat finanční podpory.32 Lze předpokládat, že křest mohl v mnohých případech vést k narušení dosavadních sociálních vazeb, a tím i ke ztrátě finančního zabezpečení (například důsledkem vydědění). Ne ve všech případech však ke zpřetrhá­ní vazeb docházelo, jak vyvozujeme z listu Židu Basileovi: po­dle papežova rozhodnutí nesmí dotyčný držet křesťanské otroky ani prostřednictvím svého pokřtěného syna.33

Ukázka 2

Ofan (hymnus ke čtení o tvoření světa)Nebe se tažte, země vyptávejte,o slávě Pána, mraky, vyprávějte.Když mlha vlála jen, svět visel v nicotnu,On tělo vytvořil a ducha vdechl mu,On, který vládne všem životům i větru,On, tvůrce hor a stvořitel větru.Jen Jeho síla nad vším vítězila,když klenba nebes dosud nekroužila,když žádná studna vodu neronila,když propastí temnou zněl jen nářek větru,byl tvůrce hor a stvořitel větru.Do výšin nezměrných pak svůj dům postavil,jak safír zářící, jejž vzácný mistr ryl,větrem a mračnem a ohněm jej obklopil,svým vozem třpytivým oblaka učinil,

Ukázka 3

V.3.1 Natan (Nata) Hannover: O životě v Polsku před Chmelnického pogromyNyní popíšu způsoby polské země, způsoby veskrze spravedlivé, přímé a v souladu s pravdou a tím, co vede k zachování světa1031V traktáru ʾAvot (1:2) se říká: Šimon Spravedlivý byl jedním z posledních zbývajících mužů Velkého shromáždění. Říkával: „Svět stojí na třech věcech: na Tóře, bohoslužbě a skutcích dobročinnosti.“ A rabi Šimʽon bar Gamaliʾel říká (ʾAvot 1:18): „Svět stojí na třech věcech: na spravedlivém soudu, pravdě a míru.“ Všech těchto šest sloupů, na nichž stojí svět, bylo zachováváno v polské zemi.Sloup TóryCo je všeobecně známo, nepotřebuje důkazu. Nikde v celé diaspoře nebylo tolik Tóry jako v Polsku. Každá obec se pokoušela založit další talmudickou akademii a navyšovat odměnu vedoucího akademie [roš ješiva], aby mohl bez starostí zajistit provoz ješivy a aby se mohl zabývat pouze studiem. Roš ješiva někdy po celý rok nevyšel ze svého domu vyjma do studovny [bejt ha-midraš] nebo do synagogy. Seděl a ve dne v noci se zabýval Tórou.

Kniha Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu

NakladatelstvíAcademia
AutorJiřina Šedinová a kol.
Rok vydání2011
ISBN9788020020017
urn:uuid:f7221ecd-5326-4841-9cbc-5c16f6d33ec7
Jazykčeština

Kontaktní formulář

Zeptejte se, Vás zajímají další informace o nabízeném knize. Položky zvýrazněné tučně je třeba vyplnit. Děkujeme.

Jméno:
E-mail:
Předmět:
Dotaz:


Další knihy, které by Vás mohly zaujmout…

DIALOG MYŠLENKOVÝCH PROUDŮ STŘEDOVĚKÉHO JUDAISMUMEZI INTEGRACÍ A IZOLACÍ

DIALOG MYŠLENKOVÝCH PROUDŮ STŘEDOVĚKÉHO JUDAISMUMEZI INTEGRACÍ A IZOLACÍ

Jiřina Šedinová a kol.

edice JUDAICA
Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace...

Cena 390 Kč